Vítejte

                                                                      Pryč z lesa

Kas se na něj díval malýma očkama, která byla plná strachu. Podlamovala se mu kolena a celý se třásl. ,,Neboj maličký." Utěšoval ho. Na něj to ale vůbec nezabíralo. 

,,Jak pak se jmenuješ?" Zeptal se ho Estro. Sobre chtěl odpovědět za něj, ale jelen se na něj podíval přísným pohledem, jako znamení že má mlčet.

,,Chtěl bych to od tebe slyšet ještě dneska. Neboj se mě. Já jsem Estro, neboli pán lesa. Nevím proč mi tak všichni říkají. Asi proto že zde mám u každého respekt." Kas na něj stále vyděšeně zíral. Sobre to už nemohl vydržet a praštil Kase do nohy. ,,Hej!" Vykřikl rozčíleně. Estro sklonil hlavu a zašeptal hříběti ,,Prosím, neboj se mě, nic ti neudělám. chci jen vědět tvé jméno." Kas se na něj podíval ,,Kas." špitl. Jelen zase zvedl hlavu a přátelsky se na něj usmál. ,,Těší mne Kasi." Řekl majestátně, otočil se a šel pryč. Najednou přiběhl Astuto. ,,Měli bychom mu pomoct pane." Řekl úplně jiným hlasem než před tím. ,,Není to Astutův bratr?" Zeptal se Kas Sobreho. Ten se na něj jen podíval a zatočil hlavou že ne. Estro přemýšlel nad tím co Astuto právě řekl.

,,To máš pravdu, Astuto." Odvětil.

,,Chceš tu zůstat, Kasi? Nebo se vydáš hledat domov?"Zeptal se trochu zamyšleně.

,,H...hledat domov." Snažil se to říct odhodlaně, ale nějak se zadrmolil.

,,Dobrá, tak my s tebou kousek půjdeme, ale dál budeš muset sám." Rozhodl a vydal se směrem na západ odkud se domníval že Kas přišel. Ten nic nenamítal a poslušně šel. Kelie, Tuos, Astuto a Sobre šli také. Estro se zastavil až na rozlehlé louce a otočil se na ostatní.

,,Jak víš, jsem pán lesa a všecí ze mě mají respekt, protože já řeším všechny problémi. Sobre, Kelie, Astuto a hlavně Tuos tě vyprovodí a ochrání až na konec Kerské louky. To je dost daleko. Bohužel dál to budeš muset zvládnout sám." Informoval Kase a i ostatní. Šel zpátky do lesa, ale ještě před tím se zastavil vedle Kase a do ucha mu špitl ,,Hodně štěstí, a nezapomeň že jsi u nás vždy vítaný." podíval se povýšeně na hříbě a jistým, půvabným krokem šel k lesu. Kolem Kase přošla Kelie. ,,Tak to bude zábava." Podívala se na hříbě a usmála se. Tuos jen přikívl na souhlas a šel hned za Kelie. Sobre a Astuto šli také a Kas po chvilce stání se za nimi rozeběhl.

,,To bude dlouhá cesta." Stěžoval si Tuos.

,,Jestli si budeš stěžovat tak dlouhá bude určitě." Odsekla Kelie.

,,Jak vlastně zní trasa?" Zeptal se Kas spíše Sobra, ale slyšeli to všecí. Na tuto otázku neznal nikdo lepší odpověď než Astuto, který hlídal okolí lesa. Opravdu rozlehlé okolí.

,,Nejdřív projdeme tuto louku, pak budeme muset obejít Gruosovo jezero, poté půjdem Vlčím lesem, Nebezpečnou horou a nakonec je Kesrská louka." Kas se na Astuta vyděšeně díval.

,,Vl...vl...vlčí les?! A Nebezpečná hora?!"

,,Áno, klídek, tady Tuos nás ochrání a Kelie mu pomůže."

,,Proč já!" Vykřikl Tuos.

,,Ty se aspoň můžeš bránit parožím, ale nechápu proč bych měla Tuosovi pomáhat já!"

,,Poprvé nechci paroží."

,,Já bych si ho moc přála!"

,,Tak si ho vem!" Naklonil k ní hlavu a začal k ní strkat paroží.

,,Jak?!"

,,Normálně!"

,,Ty si mi ale idiot."

,,Sklapni a vem si to paroží!"

,,Tak mi vysvětli jak ty chytrolíne!"

,,No normálně."

,,Jak normálně?!"

,,Jednoduše!"

,,Sklapnite!" Vykřikl z plnahrdla Sobre.

,,Jak je ta louka dlouhá?" Zeptal se Kas.

,,Hodně dlouhá. Mně trvá dva dny něž ji přejdu a dostanu se ke Gruosovu jezeru."

,,Něco mě napadlo. Když si vlezu na Tuose a Astuto na Kelie, tak by Tuos, Kelie a Kas mohli běžet." Narhnul Sobre a všecí přikívli na souhlas. Tuos a Kelie si lehli a Astuto se Sobrem si na ně vylezli. Všecí tři se pomali rozeběhli a mířili ke Gruosovu jezeru.