Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bageta

Po lese poklusávala vyhublá vlčice. Hledala jídlo. Byl to první první vlk za posledních 100 let. Bohužel zde nebylo moc jídla. Vlčice byla hnědá a dokonale splívala s lesem. Byla větší než normální pes. Narazila na lovce. Vlčice se dívala na bagetu, který měl jeden z lovců. Neveděla jestli to má risknout a ukradnout mu ji nebo jít hledat jinam. Chudinka byla hladová až moc a tak vsadila na pochopení lidí. Rychle proběhla kolem nich a chňapla bagetu lovci přímo z ruky. Psi se za ní okamžitě rozběhli a lovci s nimi. Sice je vyhublá, ale stále byla rychlejší než psi. Ladně a opatrně se vyhýbala stromům, zatímco psi dělali prudké zátačky. To jim dalo jistou nevýhodu. Vlčice rychle ztrácela síly a tak zpomalovala. Byla vyděšená a srdce jí rychle bušilo. Ať už je to za ní. Přece je to jen hloupá bageta. Lovcům zažen hlad, ale vlčici zachrání nebo aspoň prodlouží žívot. Jeden pes ji chytl za nohu, ale ona se snažila  vykroutit. Nepomohlo to. Pes ji zastavil a vlčice měla na noze velkou ránu. Rána ji bolela. Nemohla hýbat nohou, ale stále bojovala. Lovci ji doběhli a ona se na ně podívala svýma smutnýma očima. Psi našli trochu slitování a nechali ji už napokoji. ,,Tak ty nám budeš krást jídlo jo?!" Řekl jeden z lovců. Vlčice se k němu obrátila a smutnýma očima ho prosila o milost. Doufala že se slituje. Doufala že v lidech zůstalo aspoň trochu dobra. Bohužel doufala nadarmo. Lovec zmáčkl spoušť a lesem se ozvala hlasitá rána. Vlčice krátce zakňučela a poté spadla na zem. Bageta ji vypadla z tlamy a jeden pes ji chtěl sežrat. ,,Fuj Azore! Kdoví co měla za nemoce." Řekl lovec a odtáhl psa od bagety. Celá skupinka odešla a nechali vlčici i bagetu napospas broukům a možná i liškám. Jak zbytečně zabili tak drahocené zvíře.

Lesem se procházel myslivec i se svým psem. Pes našel bagetu, kterou drží tak vzácný tvor. Myslivec si dřepl a pohladil vlka. Žebra ji vyčnívala. ,,Kdo ti to uděla? Jaký netvor? Jen kvůli hloupé bagetě, kterou si stejně nevzal." Poté ho napadlo proč je asi tak hubená a přikázal psovi ať hledá podobný pach tomuto. Pes hledal tři dny. Myslivec se chystal to už vzdát, ale jeho pes začal čmuchat a sedat si. Něco našel. Pes neštěkal, protože by vyděsil ostatní obyvatele tohoto lesa. Vedle psa byla nora a v noře dvě štěňata. Bohužel jedno bylo mrtvé a to druhé na pokraji smrti. Povzdechl si a vzal vlčka k sobě. Staral se o něj. Bohužel do lesa se už nikdy nevrátil. Myslivec ho musel dát do zoo. Kvůli jedné bagetě. Kvůli hlouposti lidí, nemohl zažít co je to být pravým vlkem. Neuměl lovit, neuměl přežít. Byl už jen pouhá napodobenina vlka.   

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Duše pisálka

Clara Black,12. 10. 2013 15:52

Ahoj,
Bereme tě do Duše pisálka, vítej! :)